Po nás mýtina. Tvář naší krajiny se nenávratně mění. Jen za letošní rok může podle pesimistických odhadů zahynout až 500 000 hektarů smrkových lesů, tedy polovina jejich celkové rozlohy a zhruba pětina celkové zalesněné plochy. A bude hůř. Během krátké doby, s pravděpodobností hraničící s jistotou, přijdeme o všechny smrkové lesy do nadmořské výšky 800 metrů nad mořem – tedy ty, které nerostou na horách. Viník této ekologické katastrofy je propírán ze všech stran. Jmenuje se lýkožrout smrkový, říká se mu také kůrovec a český stát a lesníci mu vyhlásili válku. Opravdu ale za zničení českých lesů může kůrovec? Dozvíte se v tématu zářijového čísla.
V titulním článku Po stopách ropy: Bublina jménem elektromobily?se dočtete o nejžhavějším trendu současnosti. Elektrická auta nahradí už brzy ošklivé benzinové a dieselové motory, nadšeně volají média, automobilky a ekologové. Zatím to ale vypadá na další z řady okázalých způsobů, jak vypadat zeleně, a přitom stav životního prostředí nejen nezlepšit, ale ještě ho paradoxně zhoršit.
Pokrokem k zániku? Se známým etnologem a cestovatelem Mnislavem Zeleným Atapanou jsme si povídali o tom, že se štveme víc a víc jen proto, abychom si kupovali nové mobily a auta. Do výrobků nám ale dávají kazítka, aby se to všechno rozbilo a koupili jsme to znovu. Kdyby se totiž zpomalila spotřeba, začnou nadnárodní kolosy bankrotovat, a to nemohou připustit. A tak nás nutí spotřebovávat, a my se nebráníme, protože si myslíme, že v tom je ten blahobyt. Změníme se jen tím, že budeme skromnější. Že si budeme vážit zrnka písku, mravence, čmeláka i druhého člověka. A ten druhý člověk bude mít stejnou hodnotu jako ten mravenec,“ říká Atapana, který obdivuje indiánskou kulturu, protože neničí přírodu.
Naše osudy a cesty ovlivňují zdánlivě malá rozhodnutí, která ale mohou mít dalekosáhlé důsledky. Svět je jako pavoučí síť, ve které je vše spojené se vším. S každým rozhodnutím tvoříme svoji budoucnost. Více se dočtete v titulním článku nové Šifry. Na článek Paralelní životy navazuje esej a recenze Mezi mozkem a zadkem o novém románu Pjéra la Š’éze s netradičním názvem Zmrdztvýchvstání.
V novém čísle Šifry si můžete přečíst výjimečný rozhovor s Tomášem Klusem. Mladý písničkář je jeden z mála lidí nejen v této zemi, kteří dovedou mluvit s druhými. Neuzavírá se ve své sociální bublině, ale naopak si cíleně povídá i s těmi, kteří mají jiné názory. Pochopil totiž, že je třeba se dívat na věci ze všech různých úhlů a nic není černobílé.
V novém čísle Šifry, které je věnováno mezilidským vztahům, si se známým astrologem Antonínem Baudyšem povídám o programech a přesvědčeních, které řídí náš život, o tom, proč tvrdošíjně odmítáme své nastavení změnit, i když se tím ničíme, proč je rozpor mezi obrazem a skutečností tak veliký, a proč to, co dřív fungovalo, najednou fungovat přestává. Antonín Baudyš mimo jiné říká: „Pravdě nelze vzdorovat.“ Myšleno samozřejmě z dlouhodobé perspektivy…
Jsme krmelec Evropy, říká v rozhovoru pro Šifru Stanislav Novotný. S bývalým policejním prezidentem jsem si povídal o tom, kam odjely dvě naložené Avie z archivů StB už v roce 1988, proč byl listopadový převrat dlouho dopředu domluvený, proč většina lidí pluje po proudu a kdo je napojen na zahraniční penězovody.
Pokud vám někdo slibuje rychlé uzdravení, nevěřte mu. Ať je doktor, nebo léčitel. Bez pochopení a zásadní životní změny to prostě nepůjde. To je hlavní téma únorové Šifry.
Ke konci roku jsem navštívil stejně jako milion mých českých spoluobčanů film Bohemian Rhapsody, který se stal jednoznačně nejúspěšnějším snímkem roku. Kritici na něm sice našli dost chyb, ale divákům to bylo jedno. V příběhu legendárního Freddieho Mercuryho (titulní článek s názvem Jak trsají babičkyna str. 38) je totiž v ideálním poměru nadávkováno napětí, humor, skvělá muzika, láska, smutek i dojetí, tedy vše, co má správný trhák mít. Takhle to vypadá, když srdce, vášeň a obsah zvítězí nad mozkem, rozumem a formou.
Češi si letos připomínají nejen sté výročí vzniku samostatného státu, ale také oboru, ve kterém jsme obzvlášť dobří – letectví. Vzduch je naše moře, říkali prvorepublikoví letci. A měli proč. Šifra se vydala na letňanské letiště, kde se vyrábějí dveře do boeingů a airbusů, kde přistál první český pilot, který obletěl celý svět, a kouzlil mistr v akrobacii s větroni…
Republikou opět po letech zdánlivého klidu zahýbal případ zkrachovalé firmy H-System, která lidem slibovala cenově dostupné bydlení za Prahou. Část podvedených klientů domky sama dostavěla, ale soud nyní rozhodl, že se musí vystěhovat. Jak je to možné a jaká hra se kolem hraje?
Nová Šifra je opět tady. Francie se bouří. Hrozí v zemi galského kohouta občanská válka? V celém státě probíhají demonstrace proti politice prezidenta Macrona, který sice vyhrál volby, ale provádí něco úplně jiného, než by od něj i ti, kteří ho volili, očekávali, bezpečnostní situace se stále zhoršuje… A média? Raději mlčí.
Šifra má nový koncept. Od nového čísla je časopis ještě pestřejší, čtivější a údernější. Jako kniha, kterou čtete jedním dechem.
Zatímco cestovky hlásí vyprodané zájezdy, dříve rušná letoviska na jihu Evropy zejí prázdnotou. Tady něco nehraje… Jihoevropané totiž vyhlásili válku turistům. Šikanují je tak mocně, že ti odtud raději houfně prchají.
Hon na čarodějnice v Česku sílí. Metody, které se proti jiným způsobům přístupu k tělu i duši člověka používají, však sahají k těm nejhorším manipulacím, jaké si lze v současném veřejném prostoru vůbec představit. Zarážející je i to, že se na nich podílí ve velké míře veřejnoprávní Česká televize. O co tady komu jde?
Páté letošní číslo Šifry je věnováno zázrakům přírody. Červená opice žrala zelený meloun indickému fakírovi. Červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová. A máme barvy duhy. Mozek je sice schopný nástroj, ale od pětadvaceti let se naše paměť zhoršuje a on se stává cíleně apatickým, jak říká Dana Steinová, největší světová expertka na paměťový trénink. V pozoruhodném rozhovoru pro Šifru prozrazuje, jak si může každý z nás udržet skvělou paměť až do vysokého věku.
Když příbeh nedává smysl, sledujte peníze, praví jedno moudré přísloví. Proto jsme věnovali letošní čtvrté číslo penězům, či možná přesněji tomu, co dnes za peníze považujeme.
V rozhovoru čísla jsme si povídali se známou ekonmkou, docentkou Ilonou Švihlíkovou o tom, jak jsme se stali kolonií, o tom, proč si Západ nepřeje, abychom jej někdy dohnali, a také o tom, jak se stávají hypotéky českých domácností pomalu, ale jistě časovanou bombou.
Proč tolik lidí podléhá falešným guruům, prorokům, politikům, byznysmenům a jiným vykukům? To je téma třetí letošní Šifry.
Nejrůznější duchovní učitelé, léčitelé, sekty a koučové používají velmi pestrou škálu manipulací. Naletět jim může znamenat šrámy nejen na duši, ale i na těle či v peněžence. S trochou mentální gymnastiky lze vysvětlit celou řadu i těch nejhorších praktik jako věci, které jsou veskrze dobré – třeba zachraňují duši nebo se zamlouvají Bohu.
Ústředním tématem druhého letošního čísla Šifry je mediální manipulace. Eva Herman bývala nejpopulárnější moderátorkou v celém Německu a uváděla nejsledovanější zpravodajský pořad v zemi na veřejnoprávní televizi ARD. Jenže příliš u toho přemýšlela a kvůli jedné hloupé zámince ji vyhodili. V exkluzivním rozhovoru pro Šifru vysvětluje, proč novináři nesmějí říkat pravdu a musejí polykat „politicky korektní ropuchy“. Co se děje doopravdy v Německu? Co si myslí o Angele Merkelové? A proč jsou unavené mozky Němců na konci svých sil?
V tématu čísla se dozvíte, jak poznáte opravdové fake news a na co si dát pozor při přijímání informací. Proč nevěřit dnešním médiím? Důvodů je pro to celá řada.
Tématem prvního letošního čísla je změna. Jak se dozvíte v titulním článku Karly Czechové, rok 2018 je z astrologického i numerologického hlediska velmi důležitý a právě zásadním změnám (k lepšímu) velkoryse přeje. Jen je třeba podniknout důležité kroky a vykročit do neznáma, neboli opustit zajeté programy. Protože co letos zasejeme, v dalších letech budeme sklízet.
V letošním posledním, dvanáctém čísle Šifry přinášíme velký rozhovor s Dominikem Dukou. Pražský arcibiskup, kardinál a primas český je velmi rozumný muž, a tak na něm média hlavního proudu a takzvaní liberálové poslední dobou nenechávají nit suchou. V parádním rozhovoru pro Šifru mluví hlava českých katolíků o tom, že má dnes mnohdy méně svobody než ve vězení na Borech, o stromu poznání dobra a zla, o dnešní obdobě marxismu-leninismu, která se vyučuje na univerzitách, o mediální inkvizici i o tom, v čem je naše jediná naděje.
V novém čísle Šifry na vás čeká opět spousta prvotřídního čtení. Jsou Češi a Slováci občané druhé kategorie? Z nedávných srovnání průzkumů potravin na východních a západních trzích vycházíme velmi neslavně. Zboží druhé jakosti se u nás prodává za značkové prachy.
Blíží se den, kdy nás nahradí roboti? To je otázka, jíž se zabýváme v titulním čísle nové Šifry, kterou byste si určitě neměli nechat ujít. Předpoklady pro to stroje mají: jsou chytřejší i spolehlivější a dnešní umělá inteligence se již dokáže učit i věcem tvůrčím a vyžadujícím intuici či kreativní myšlení.
Už jste našli svoji spřízněnou duši? Ať už je vaše odpověď jakákoli, neměli byste si nechat ujít novou Šifru. Existuje někde na světě naše druhá půlka? Člověk, v jehož blízkosti můžeme být sami sebou a stáváme se tím, kým bychom měli a kým v hloubi duše toužíme být? To se dočtete v úžasném titulním článku tohoto čísla.
V úvodní reportáži letošního osmého čísla se vydáme s Karlou Czechovou na Kubu, kde jako by se zastavil čas. Nová posila Šifry vždycky toužila vyrazit na pověstný ostrov svobody. Netušila sice, proč ji srdce táhne zrovna do Karibiku, ale teď už to ví.
V úvodní reportáži letošního sedmého čísla se vydáme s Janem Korálem do Moskvy. Honza vyrazil na Všeslovanský sjezd pořádaný ke 150. výročí sjezdu Slovanů v Moskvě v roce 1867. Za svou cestu to sice schytal třeba od České televize a jiných rusofobů v médiích i mimo, ale aspoň se na vlastní oči přesvědčil, že mediální realita se od té opravdové výrazně liší.
Titulní článek nového čísla Šifry je věnován rodičům a jejich dětem. Vztah matky a dítěte se stal ústředním motivem mnoha náboženství, filozofií, ale i esoteriky a mystiky. Anton Smataník se vydal na vzrušující pátrání po odpovědi na důležité otázky: Jak souvisí vztah matky k jejím dětem s návratem do ráje? Proč je v dnešní době tolik narušen? Kde vznikají těžko zhojitelné rány, které je tak těžké zacelit? A co všechno znamená pro dítě milující maminka?
Dnešní velkochovy připomínají spíš než zemědělství chemický průmysl. Proč to není dobré pro lidi, zvířata, ani naši Zemi? V titulním článku aktuálního čísla přináší Šifra pozoruhodný rozhovor s Philipem Lymberym, autorem knihy Farmagedon a šéfem britské organizace Soucit ve světovém zemědělství. Pan Lymbery projel celý svět, aby podal vyčerpávající a naléhavé svědectví o skutečné ceně levného masa.
Další klíčová otázka, kterou se v tomto čísle zabýváme, je: Proč staré metody léčby nefungují? V dnešní době nás obklopují mnohé technické zázraky a věda studuje jevy na opačném konci Vesmíru. Jenže cukrovka, alergie, chronické bolesti zad, postižení srdce a plic mají charakter obrovských epidemií a medicína selhává, současná i přírodní. U nás, nikoli na druhém konci Vesmíru. Největším strašákem dneška jsou autoimunitní onemocnění. Proč? To se dozvíte v Šifře.
Oficiální historie je plná bílých míst a nezodpovězených otázek. Například konstrukt stěhování národů z 6. století, kdy se měli Slované ve velkém přistěhovat na území, kde nyní žijí, zní sice hezky, ale jen do momentu, než o něm začnete přemýšlet. Kde by se například najednou vzalo tolik „nových“ lidí, když pravidla rozmnožování jsou stále stejná? Badatel Zdeněk Říha odhaluje v titulním článku Šifry 3/2017 utajený příběh našich předků, od kterého jsme byli důmyslnou manipulací zcela odříznuti, stejně jako od vlastní kultury…
V Nizozemsku vyplavilo moře na pláž Callantsoog tisíce mrtvých hvězdic. Na některých místech ležely mrtvé hvězdice společně s mušlemi a v písku tvořily zvláštní koberec. Obec Schagen oznámila, že pláže Groote Keeten, Callantsoog a Sint Maartenszee jsou postižené úhynem mořských hvězd v délce 17 km. Nejde přitom o nic ojedinělého, naopak. Každý den pláže na celém světě vyplavují tisíce uhynulých mořských živočichů, kteří už nadále nedokážou odolávat tunám jedů a odpadků, kterými lidstvo zaplavilo planetu. Titulní článek čísla 2/2017 je proto věnován tomuto smutnému fenoménu…
Rok 2016 byl nejen rokem bouřlivých událostí ve světě, ale také rokem úžasných objevů. Šifra vybrala nejpozoruhodnější vědecké úspěchy loňského roku, které ukazují, že když se chce, tak to jde. Vědci ze tří amerických institutů překvapili svět zprávou, že zachytili gravitační vlny, jejichž existence byla dosud pouhou teorií, i když jednoho z největších géniů fyziky Alberta Einsteina. Tento objev by podle mnoha expertů mohl předznamenat zásadní zlom ve zkoumání vesmíru.
V tomto čísle pro vás máme opět spoustu vynikajícího čtení a jednu absolutní pecku k tomu. Spisovatel a badatel Miloš Matula se jako jeden z prvních lidí na světě dostal do ztraceného města obrů, které leží v ekvádorské džungli. Jeho reportáž, kterou napsal exkluzivně pro Šifru, je úžasná stejně jako pyramida gigantů, na kterou Miloš se svou výpravou šplhal. Ve starodávném, nedávno nalezeném městě žily bytosti, které měřily až 12 metrů, jak dokládají nejen legendy, ale i nalezené artefakty.
Zakladatel farmářských trhů Jiří Sedláček v rozhovoru vypráví o tom, že trhy nenabízejí pouze chutné a čerstvé potraviny, ale hlavně odbyt českým pěstitelům, kteří mají zavřené dveře do velkých řetězců. Proč? Ač se technologie šíření informací v různých etapách našich dějin lišily, v každé době bylo velmi těžké získat její nezkreslený obraz, podobně jako dnes. Anglický král Richard III. o tom věděl své. Jak bude historie hledět třeba na Billa nebo Hillary Clintonovy, se teprve uvidí. My jsme jim věnovali celé téma, které ukazuje, co znamená „jít si tvrdě za svým“ nebo také, jak se říká, „přes mrtvoly“. Některé farmaceutické firmy podporují u lidí závislost na svých lécích, aby jim pak mohly prodávat další léky – proti závislosti. Těšit se můžete i na spoustu dalšího skvělého čtení!
Některé houby jsou v domorodých kulturách považovány za posvátné pomocníky, kteří lidi přivádějí k božským stavům. Potenciál v nich ale vidí i moderní medicína. Jak to vypadá u našich sousedů? Šifra se poptala tamních občanů. Dozvíte se v reportáži Islámská republika Německo?. O tom, jak je důležité používat vlastní mozek a nemít strach z toho, co si o vás budou myslet ostatní, v exkluzivním rozhovoru mluví britský spisovatel David Icke. Lidstvo vakcíny dlouho vnímalo jako spásu, dnes ale kolem nich vzniká stále víc emocí. Zdá se, že právem. Těšit se můžete i na spoustu dalšího skvělého čtení!
Pozn. pro předplatitele: Toto číslo není počítáno jako dvojčíslo, ale jeden výtisk.
Vydání Šifry 5/2016 je věnováno volné energii a síle, která prostupuje celým universem a je všude kolem nás, ačkoli ji povětšinou nevidíme nebo nevnímáme. Někteří lidé ji ale nejen vnímají a dokážou s ní pracovat, ale také o ní vědí dost na to, aby o tom mohli poutavě vyprávět.
V interview pro Šifru jeden z nejslavnějších lékařů na světě Eric Pearl mluví o tom, jak se stal z doktora léčitelem, o tom, kde je největší slabina moderní medicíny, proč se nebojí smrti, proč žijeme v bublině a proč by měli lidi změnit svůj pohled na svět. „Máte na výběr, pokud stanete před něčím tak zvláštním – buď se na to budete dívat optikou strachu, nebo optikou údivu a zvědavosti. Já jsem tomu vykročil vstříc. Když jsem o tom mluvil s lidmi například z médií, televize nebo novin, říkali mi: To je prostě fascinující. Ale nemůžeme o tom mluvit ani psát. Ptal jsem se jich proč. A oni odpověděli, že proto, že svět na to není připraven. Tak jsem jim řekl: Poslechněte, co byste chtěli mít napsáno na náhrobku? Aby tam stálo svět nebyl připraven, nebo pomohl jsem světu, aby byl připraven?“ říká doktor, který byl původně úspěšným chiropraktikem v Los Angeles, ale pak začal léčit „bezdotykově“ pomocí oné pro nás tajemné energie, která začala proudit skrze jeho ruce.
Josef Kozák, který se jako malý topil a díky tomu pochopil, že fyzické tělo je jen obal a to, co je podstatné, je duše a vědomí, napsal překrásný esej o oné všudypřítomné energii, tom, proč nerozumíme sami sobě ani ostatním, a když se něco pokazí, hledáme chyby všude jinde jen ne tam, kde je potřeba. O mocné síle vesmírné energie, kterou označuje jako prasílu, píše v článku Magie, či nepoznaná věda také spisovatel Jan Johann Jaroslav Miška, jenž s ní má rovněž bohaté zkušenosti.
Přečíst si můžete i velké téma věnované whistleblowingu a portrétu tří slavných novodobých kacířů, kteří řekli věci, jež naši „demokracii” ukázaly v nelichotivém světle, a místo ocenění čelí mučení, ostouzení a vyhnanství.
Nechybí ani reportáž z konference Šťastné Česko, kde se probíral koncept hrubého domácího štěstí a se svými příběhy se svěřili i největší tuzemští byznysmeni, které život donutil leccos přehodnotit.
V článku Kdo objevil Ameriku se zase dozvíte, že Kryštof Kolumbus to zcela jistě nebyl. Tak kdo tedy? A to není zdaleka všechno.
Tištěnou verzi, která vychází 15. 6, předobjednávejte již nyní.
Čtvrté číslo Šifry, které vychází 12. 5. 2016, je věnováno svobodě ducha a objevování. V pozoruhodném rozhovoru jihoafrický spisovatel, výzkumník, muzikant a dobrodruh Michael Tellinger, který se narodil v Karlových Varech, popisuje, jak „plout v řece života“ neboli jak být přirozeně napojeni na tok a proud energetického pole kolem nás, jež nás vede a ukazuje nám v životě tu správnou cestu. Pokud mu samozřejmě posloucháme a nevzdorujeme: „Nejhorší ze všeho je mít plán. Energie a příroda totiž nefungují na rigidních plánech. Tímto je ničeno mnoho životů lidí. Všechno neštěstí, psychózy a problémy vznikají proto, že lidi svou cestu neobjeví a nenajdou smysl života. A tak skončí jako otroci, kteří dělají jen to, co se jim nadiktuje, tedy něco úplně jiného, než dělat mají, a jsou snadno manipulovatelní.“
Michael Tellinger zkoumá dávné civilizace a na svém pražském workshopu vysvětloval, jak jsme se stali otroky korporací a kudy z toho ven. I když vystudoval farmaceutickou fakultu, na vzdělávací systém má obzvlášť velkou pifku, neboť z lidí vychovává namísto zvídavých myslících bytostí jen poslušnou pracovní sílu a „ignorantské, neprobuzené a nevědomé
bytosti, které poslouchají rozkazy a autority a kontrolují se a udávají navzájem a nikdy nevykročí z řady, aby si o nich někdo nepomyslel něco špatného“.
V titulním článku se vydáme po stopách Kopí osudu a Archy úmluvy, vzácných artefaktech, které doslova utvářely lidské dějiny, a klademe si otázku: Proč je měl po ruce nebo o ně usiloval každý, kdo chtěl vládnout světu?
V tématu čísla se zase podíváme do nacistického Německa. Ačkoli o něm bylo napsáno již mnoho, málo se ví o tom, že významní představitelé Třetí říše byli esoterici do morku kosti a hojně pracovali s magií či dávnými mystérii. A rozhodně ne proto, že si chtěli ukrátit dlouhou chvíli…
Připomeneme si i pětileté výročí jaderné havárie v japonské Fukušimě, kde se zatlouká a zatlouká stejně jako před 30 lety v ukrajinském Černobylu.
Politolog Daniel Solis si ve své pravidelné střelnici tentokrát bere na mušku kauzu takzvaných Panamských dokumentů, kde se to jenom hemží podezřelými individui a organizacemi v pozadí. Ať už jde o esesáky, George Sorose nebo drogové kartely.
Nové číslo Šifry, které vychází ve čtvrtek 14. 4., je opět od začátku až do konce plné skvělého čtení. Titulní článek čísla se věnuje fenoménu, pro který se mezi širší veřejností vžil termín juvenilní justice. Myslí se jím neodůvodněné či bezdůvodné odebírání dětí jejich biologickým rodičům v Evropě systémem sociálních služeb. Tato zvůle úřadů, z nichž nejznámější je u nás asi i díky případu Evy Michalákové, jíž byly odebrány dvě děti, norský Barnevernet, je na prudkém vzestupu a doslova ukrást dítě rodičům není tak těžké, jak by se mohlo zdát. Pozadu za Norskem ale nejsou ani jiné státy. Co se to v Evropě děje a proč? A kam mizí statisíce dětí, které už nikdo nikdy nenajde? A proč policie a státní moc jen bezmocně přihlíží?
V profilovém rozhovoru zakladatel svobodného slovenského internetového rádia Slobodný vysielač Boris Koróni, výrazná osobnost alternativní mediální scény, popisuje, jak funguje cenzura nejen v mainstreamových médiích, ale i v katolické církvi, proč lidé, kteří řeknou vlastní názor, dostanou nálepku „zlý a xenofobní“ a proč se nezlobí na novináře, kteří „slouží režimu“ a bojí se o své živobytí.
Jan Johann Jaroslav Miška napsal mnoho knih o magické prasíle, zvané také čchi, prána či éter, která prostupuje celým universem a vším hmotným a nehmotným, co se v něm nachází. V článku pro Šifru si stěžuje, že ač je její podstata známá desítky tisíc let, současná „akademická mafie“ ji nechce znát.
Šifra opět vyrazila na cesty. Adam Folta procestoval slunnou Kalifornii, která v sobě má stále něco z oněch krásných bezstarostných časů, kdy svět ještě fungoval. Nebo tak aspoň vypadal. Co může mít čaj společného s křesťanstvím? Víc, než se zdá. A Velká čajová cesta tentokrát zavedla ve vyprávění Huberta Hátle a jeho souputníka Jana Charbela Hálu až do srdce čajovnické kultury – japonského Kjóta.
Nechybí ani tradiční „vztahové okénko“. Proč si vybíráme partnery podle rodičů a co se odráží v takzvaném milostném zrcadlení? Prozradí Radovan Ondráček.
MK Ultra: Jak ztratit hlavu snadno a rychle. Tak se jmenuje skvělý článek Jana Petráka, který zmapoval tajný americký projekt na vymývání mozků. Ten byl sice oficiálně ukončen v roce 1973, ale podle mnoha indicií běží dál. Je libo vyrobit z obyčejného občana třeba atentátníka nebo poslušného robota? Nic nemožného…
V novém čísle Šifry na vás opět čeká mnoho skvělého čtení. Jak vznikl život? Ačkoli je naše civilizace schopna vyrobit a vymyslet leccos, vynalezla internet i letadla a knihovny se plní nejrůznějšími vědeckými studiemi, na jednu z nejzákladnějších otázek stále neznáme uspokojivou odpověď. Teorie o vzniku druhů Charlese Darwina se sice stala základem školních učebnic a proslavila se vysvětlením vývoje živých druhů, jenže jejich vznikem se paradoxně vůbec nezabývá. Podobně se této „záhadě“ vyhýbají i jiné vědecké koncepce. „Předpokládat, že takové oko mohlo být utvořeno evolucí, se zdá, jak sám přiznávám, být krajně nesmyslné.“ Tato slova nepatří žádnému kreacionistovi, jak se lidem, kteří věří, že život nevznikl náhodou, nýbrž zásahem vyšší bytosti či síly, přezdívá, ale samotnému Darwinovi. Robert Jastrow, někdejší ředitel Goddardova ústavu pro výzkum kosmu NASA, na téma život a věda napsal: „V tuto chvíli se zdá, že věda nikdy nebude schopna odhalit tajemství stvoření. Pro vědce, který žije ze své víry v moc rozumu, končí tento příběh jako špatný sen. Zdolal hory nevědomosti, právě se chystá ztéci nejvyšší vrchol, a jak se natahuje přes poslední balvan, zdraví ho skupina teologů, kteří tam sedí již stovky let.“
Šifra se proto vydala v titulním článku s názvem Život je jen náhoda? na vzrušující průzkum a podívat se na tyto mezery blíže. Je vůbec možné, aby něco vzniklo „jen tak“? A proč si nejsme ochotni přiznat, že se z vědy stala stejná ideologie jako třeba z náboženství?
S tím souvisí i téma čísla s příznačným titulkem Orwell by se divil. Brilantní analýza Antona Smataníka se zabývá současnou mediální manipulací, která je tak sofistikovaná a všudypřítomná, že veřejnost ani neví, že nic neví.
V pokračování povídání se Cynthií Ann McKinney bývalá americká kongresmanka odhaluje plány USA, které podle ní „zabíjejí celé země“, proč to lidé pořád omlouvají a proč Ameriku podle ní čeká barevná revoluce. „O co bych požádala vaše čtenáře, je, aby se soustředili na svou vlastní realitu a poslouchali, co je jim médii a autoritami říkáno. a pak si to porovnali. Nebude to sedět. Ignorance není síla a válka není mír,“ říká paní McKinney. A také se dozvíte, kdo je podle ní jedinou nadějí na mír. Možná budete překvapeni.
Z matrixu ke svobodě. Tak zní název rozhovoru se zakladatelkou internetové televize Cesty k sobě Alžbětou Šorfovou, ve kterém se zase dozvíte o tom, proč probíhá „válka světů“ a proč by lidi měli pátrat po tom, kdo doopravdy jsou. Bylo by načase.
To vše a mnohem víc se dočtete v aktuálním čísle Šifry.
Nové číslo Šifry je věnováno „záchraně planety“ a sebe sama. Bude rok 2016 tím rokem zlomovým, který rozhodne o tom, jestli se definitivně přidáme ke světlé, nebo temné straně síly?
Představte si svět, jenž by oproti tomu našemu současnému fungoval o poznání hladčeji. Ne žádné utopické místo, pouze prostor, jenž by se řídil pudem sebezáchovy a trochu jinými zákony, než na jaké jsme si zvykli.
Nebyla by v něm ani stávající forma řízení společnosti, ani pálení ropy, ani školy, které jako by vypadly z 19. století a které žáky vybavují sice úctyhodnými dovednostmi, avšak výhradně těmi, co jsou pro život a jeho naplnění zcela nepodstatné. Zmizelo by z něj i běhání s recepty do lékáren, které stejně ještě nikoho nevyléčilo, a taky vše ničící strach.
Ono to opravdu zní trochu jako sci-fi, když se podíváme kolem sebe. Ale proč, když už všechny potřebné technologie a nástroje ke změně máme? Proč už takovou planetu dávno nemáme a jen o ní sníme? To se dozvíte v titulním článku na straně 42.
Esej na straně 48 Peklo je krásné předestírá myšlenku, že místo, kterého se nejen všichni křesťané bojí, vůbec nemusí být tak ošklivé, právě naopak.
Zamyšlení na straně 60 je vzrušujícím výletem napříč časem, ve kterém se dostáváme až do míst, kde se lidé začali považovat za nadřazené přírodě a jejich kultura začala býti „predátorskou“.
Star Wars neboli Hvězdné války nejsou jenom velkolepou podívanou. Vesmírná sága je i průřezem různých duchovních směrů a studnicí poznání a inspirace k tomu, jak žít lépe a hlavně kvalitněji a jak se nenechat pohltit temnou stranou síly, o níž byla řeč v úvodu mého úvodníku. Víc se dočtete na straně 28.
V exkluzivním rozhovoru na straně 34 zase Cynthia Ann McKinney, která strávila 12 let v americkém Kongresu a v roce 2008 kandidovala na americkou prezidentku, odhaluje, jak vlastně funguje politika v nejmocnější zemi světa a kdo celý ten kolotoč řídí. Politici to podle ní nejsou. Tato odvážná žena otevřeně mluví například o tom, proč musel být temnými silami v pozadí odstraněn prezident John F. Kennedy a jak to souviselo s mírem a klidem zbraní, který vyhlásil v roce 1963, tedy krátce před svou smrtí.
K tomu, abychom se zachránili, máme dost prostředků, schopností i informací. Měli bychom začít, protože čas běží. Budeme mít dost odhodlání?
V říjnu Šifra navštívila interesantní konferenci na řeckém ostrovu Rhodos, kde se otevřeně a necenzurovaně mluvilo o dnešním globálním chaosu a kde nabrala tolik poznatků, informací a rozhovorů, že z nich bude čerpat ještě v příštím čísle. V tomto čísle jsme slibovali rozhovor s americkou kongresmankou, která se nebála říct, kdo vládne Spojeným státům namísto politiků, v čem všem jsou namočeni Dick Cheney a Donald Rumsfeld a proč musel být zavražděn John F. Kennedy, ale jelikož se v listopadu konala podobně inspirativní akce v domácích luzích a hájích, interview s Cynthií McKinney přineseme až v lednu. A bude stát za to, na to vemte jed.
A co že se v Česku konalo tak zajímavého? Inu, Česká konference v Kutné Hoře, která měla s tou Rhodoskou společnou nejen nezvykle vysokou kvalitu přednášek a debaty, která se tam vedla, ale i totální ignorování ze strany sdělovacích prostředků. Odbíjí dvanáctá dnešní společnosti? Co přichází? Kudy vede cesta? A probudíme se včas? Co se například děje doopravdy v Německu, které čelí invazi běženců? Proč je současná činnost NATO ilegální? Mluvilo se tam tak, že by všechny ty nevhodné informace mohly narušit léta budovaný obraz demokracie a svobody, který však po hříchu nemá s realitou příliš společného. Součástí byla i diskuse o budoucnosti alternativních médií, které se Šifra účastnila.
Evropa je vinna!, myslí si syrský prezident Bašár Asad. Jak se stal z lékaře hrobařem a druhým největším nepřítelem Západu. Co provedl tak strašného? A kde vidí příčiny dnešního marasmu? To všechno a mnohem víc vám poví v obsáhlém rozhovoru, který poskytl ruským médiím a kde řekl tolik zajímavých věcí, že jsme se rozhodli rozhovor upravit a zveřejnit.
Ústředním tématem čísla je Tajemství supervulkánu, jak napovídá i titulní strana Šifry. Pod Yellowstonským parkem to znovu vře a experti, Mayové i Nostradamus mají obavy, že čelíme vážnému nebezpečí, které by nás mohlo sfouknout jak svíčky. Doufejme, že lidstvo ještě dostane šanci. Ať tak či onak, pokud se kdekoli na planetě něco zatřese, první o tom budou vědět Češi, neboť v jedné staré štole na Šumavě se nachází nejcitlivější zařízení na světě, které zaměřilo do pár minut třeba události ve Fukušimě.
Dalším stěžejním materiálem je článek o tom, kterak se s přibývajícím neklidem na Zemi zdokonaluje i manipulace médií. Proč dělají novináři PR místo žurnalistiky a neustále nás ženou do války.
Daniel Solis si ve své střelnici bere na mušku Muže, který si hrál s ohněm (a ropou), tureckého prezidenta Erdogana.
Čajovník Hubert Hátle nás vezme na dobrodružnou cestu do čajových hor v Jižní Koreji, zemi roztodivných extrémů, Martina Veselá zase přináší příběh dezertu, který od antiky urazil pořádný kus cesty.
A nechybí samozřejmě ani vztahy a pořádná porce „duchovna“. V posledním díle seriálu o jedné takové normální české rodince se dozvíte, jaké to je, když vám podrazí nohy někdo, od koho to nečekáte. Spisovatelka a terapeutka Bohumila Truhlářová píše o tom, že abychom mohli lásku přijímat a dávat, potřebujeme pochopit prazáklad bytí na Zemi. Našeho vlastního i ostatních lidí. Jan Petrák vás pro změnu zavede do světa lucidního snění.
Šifra se zúčastnila letošního Dialogu civilizací, který se konal v říjnu na řeckém ostrově Rhodos, kde nabrala spoustu exkluzivního materiálu, jehož první část se rozhodla zařadit právě do obsahu 8. čísla. A na co se můžete těšit?
Především na exkluzivní reportáž z Rhodosu, kde se sešli významní politici, akademici či nevládní organizace z celého světa a diskutovali zde o tom, co se dnes děje ve světě a jak z toho ven. A věřte, že se nebudete stačit divit. Mluvilo se zde úplně jinak než v televizních či novinových zprávách. Otevřeně a bez obalu. A tak se dozvíte například to, kterak rakouští či němečtí politici odsuzují americké válčení po celém světě, o zhoubném vlivu Světové banky,Mezinárodního měnového fondu či Evropské centrální na ekonomiky nejen rozvojových států, o tom, proč bohatnou pouze bankéři nebo proč se nikam nepohneme, dokud neskončí krvavá politika Spojených států amerických, jak prohlásila například dlouholetá americká kongresmanka a kandidátka na prezidentku z roku 2008 Cynthia Ann McKinney.
Co vás ale v novém čísle rozhodně dostane, je jedinečný rozhovor s Václavem Klausem, který na Rhodoském fóru přednesl projev s názvem Mohou být selhání mezinárodních rozvojových institucí ještě větší? V rozhovoru mluví bývalý český prezident o tom, proč musela současná podoba Evropské unie ztroskotat, proč politici nechtějí říkat pravdu, jak obrovsky Německo vydělalo na euru a proč je jeho doplácení na Řecko mýtus, proč nikdy neodpustí Spojeným státům barevné revoluce, kterými rozeštvávají svět, a proč je třeba o tom mluvit nahlas. Václav Klaus se nikdy nebál říct, co si myslí, ale věřte, že takovýto rozhovor, kde by politik srozumitelně a otevřeně mluvil o tom, co se právě v Evropě a ve světě děje, jste s největší pravděpodobností ještě nečetli.
V osmé Šifře najdete i spoustu dalšího parádního čtení. Třeba rozhovor s třiadvacetiletou Veronikou Mouchovou, majitelkou firmy Freshbedýnky, jež před časem získala ocenění Začínající podnikatel roku, o tom, proč je důležité v životě dělat to, co je třeba, že každý má svoji cestu a že když se lidé nebudou chtít zabývat sebou, „nabijou si hubu“. Nebo esej o tom, proč jsme se jako lidstvo za tolik tisíc let tak málo změnili a proč to mají všichni vizionáři tak těžké.
Skvělé jsou i texty o uprchlické krizi, o tom, proč se lidé na internetu, pod rouškou anonymity, chovají mírně řečeno podivně, o rodinných vztazích nebo o čajovém putování do Jižní Koreje. A to není zdaleka všechno.
Je to starý známý fakt, leč stále podceňovaný – dějiny píší vítězové. A ti mají ve zvyku dvě věci – naházet špínu na nepřítele a nakreslit sami sobě svatozář. Jak ale řekl slavný voják, generál, konzul a císař Napoleon Bonaparte: „Velký politik se pozná podle toho, že jeho myšlenky žijí i po jeho smrti anebo po jeho porážce.“ A právě Napoleon je osobností, jejíž skutečnou velikost dějiny nedocenily. V sedmém čísle Šifry se můžete těšit na trochu nečekaný portrét muže, který přesto, že měl jako každý své chyby, vynikal především svými schopnostmi, odvahou, ambicemi i velikostí ducha. A Napoleon rozhodně nebyl malý, jak se dodnes mylně traduje. Máme tady září, a tak se můžete těšit na skvělý text o výchově dětí, který inspiruje jistě nejednoho rodiče. Téma čísla je o vodě – v letošním horkém létě více než aktuální. Ačkoli patří životadárná tekutina mezi základní lidská práva, v praxi se o ni vedou války na všech frontách – protože kde je voda, tam je život. A hlavně miliardy. S miliardami a politikařením souvisí i další skvělý text – o únosech lidí. Opravdu se s teroristy nevyjednává? O tom, že Hamleta a Romea s Julií nenapsal William Shakespeare, který byl jen „bílým koněm“, jsme psali již v titulním článku páté Šifry (v elektronické podobě můžete číst okamžitě na PC, tabletu či mobilu zde), ale Šifra mistra Williama tím zdaleka nekončí – proto přinášíme další skvělý text o opravdovém autorovi, kterým je… nechte se překvapit. A to není zdaleka všechno.
V šestém čísle Šifry, které vychází 31. 7., se můžete opět těšit na spoustu zajímavého čtení. V pokračování rozhovoru se slavným psychiatrem Stanislavem Grofem jsme si povídali o síle vědomí, rozdílu mezi vnímáním a realitou a potřebě vnitřní změny. V titulním článku jsme se zaměřili na příběh řecké tragédie, jejíž mediální interpretace se značně liší od skutečnosti. Velmi užitečný je i téma čísla o kritickém myšlení. Jak jste na tom vy? Jste dost blbuvzdorní? Pěkně živo letos bylo na Krymu. Ale v našem článku se dočtete, že o tento poloostrov byla rvačka, co svět světem stojí. Proč je tak důležitý? Nebudou chybět ani články o tom, jak bolestivě potomci ve svých rodinách přicházejí o iluze, a o tom, proč neposloucháme svoji duši. A jaký je život po životě? To zjistíte v dalším díle našeho seriálu o parapsychologii. A to není zdaleka vše…
V pátém čísle Šifry, které vyjde 25.6.2015, je přichystané velké téma o českém porodnictví a navazující rozhovor o důležitosti porodu pro další vývoj člověka s psychiatrem Stanislavem Grofem. Dále pozoruhodný článek o světě kvantové fyziky, další díl seriálu o hledání štěstí tentokráte o tom, co dělat, když se musíme vyrovnat s tragickou událostí. Těšit se můžete na záhadné mizení lodí v Baltském moři během 2. světové války či strhující článek o díle Williama Shakespeara. Čeká na vás další díl seriálu parapsychologie, kde Jan Petrák tentokráte zabrousil na druhý břeh, nebo mají pravdu skeptici, že po smrti nic není?
Ve čtvrtém čísle Šifry představujeme nejrpogresivnější vědecký obor současnosti, kvantovou fyziku, ve které je možné téměř všechno – například být živý a mrtvý zároveň. Těšit se můžete na článek o pozadí vzniku obávaného Islámského státu, pokusu o převrat ve Venezuele, esej o rozpoložení mladých mužů v Česku i Evropě, astrální cestování, téma o hormonální antikoncepci, článek o tom, co s vaším egem udělá, když vás ostatní mají za blázna a spoustu dalšího zajímavého čtení.
Třetí číslo Šifry přichází v duchu rozvoje ducha i mysli. Těšit se můžete na článek o meditaci či pokračování mini-seriálu o parapsychologii, kde se tentokrát zaměříme na trans a jeho význam. Přinášíme také strhující příběh o vzestupu rodu Rothschildů, dnes jedné z nejprominentnějších rodin na světě a také o tom, jak si taková rodinka může koupit Anglii a přízeň každého důležitého člověka v Evropě. Dále si přečtete o tom, jak justiniánský mor oslabil dominantní říše blízkého východu a vymřením obyvatelstva vydláždil cestu pro rapidní rozmach islámské víry.
Ani tentokrát nám neunikl nejnovější vývoj světových událostí, například postřehy z horkého tématu ukrajinské krize. Opět na vás čeká úsměvný fejeton, tentokrát o Řecku i celé Evropské unii, a mnoho dalšího zajímavého čtení.
Ve druhém čísle Šifry se můžete těšit na článek o tzv. zlatém řezu, neboli ideálnímu estetickému poměru, který se využívá v umění či architektuře, ale zároveň se často objevuje i v dílu samotné matky přírody. Dále vás čeká úsměvný fejeton o lavině, jež zaplavila svět, jménem Charlie Hebdo, o historii a současném vývoji palestinsko-izraelského konfliktu a tzv. intifádě a mnoho dalšího zajímavého čtení.
V tomto čísle se můžete těšit na článek o přebytečných embryií, která „zbydou“ po umělém oplodnění. Co se s nimi děje? V reportáži z Gruzie a analýze tamější poválečné situace se dozvíte, co tehdejšímu konfliktu s Ruskem předcházelo, jak to tehdy vlastně bylo a jak to všechno souvisí například s dnešní situací na Ukrajině.
V titulním článku přinášíme příběh supertajného Filadelfského experimentu, dále pak vědecké vysvětlení mimosmyslového vnímání, téma o rodičích a dětech a mnoho dalšího inspirativního čtení…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.SouhlasímNeOchrana soukromí
