ŠIFRA 11/2023

44.00 

Proč nás čeká brzký náraz do pomyslné zdi? Kdy začne pád cen? A proč to všechno trvá tak dlouho? Toť stěžejní otázky, na které hledá a nachází s pečlivostí a poctivostí sobě vlastní odpovědi nové číslo Šifry.

V úvodním článku letošního předposledního čísla Dokud to pípá se Šifra podivuje tomu, s jakou bezstarostností nechává stále více Čechů doma peněženku a vyžívá se v takzvaných bezkontaktních platbách. Což o to, ono je to jednoduché a pohodlné a je to veliká legrace, horší to ale bude, až to velké spoustě lidí kvůli změně ekonomického cyklu, kterou právě procházíme, pípat přestane.

Popis

Proč nás čeká brzký náraz do pomyslné zdi? Kdy začne pád cen? A proč to všechno trvá tak dlouho? Toť stěžejní otázky, na které hledá a nachází s pečlivostí a poctivostí sobě vlastní odpovědi nové číslo Šifry.

V úvodním článku letošního předposledního čísla Dokud to pípá se Šifra podivuje tomu, s jakou bezstarostností nechává stále více Čechů doma peněženku a vyžívá se v takzvaných bezkontaktních platbách. Což o to, ono je to jednoduché a pohodlné a je to veliká legrace, horší to ale bude, až to velké spoustě lidí kvůli změně ekonomického cyklu, kterou právě procházíme, pípat přestane.

Stane se to už v příštím roce a obzvláště v roce 2025, který bude v tomto ohledu rokem zlomovým. Právě tehdy totiž budou nejvíce působit vysoké úrokové sazby, které Čeká národní banka ponechává již rok a půl na 7 % a stále jsou a ještě nějakou chvíli zřejmě budou na vrcholu. Dopadat na tvrdou zem tak budou lidé Z maximální výšky a nebude nic, co by ten náraz mohlo ztlumit.

Ač je to velký paradox a zdánlivá záhada, v článku s názvem Připravme si pláštěnky si vysvětlíme, proč nedokázala ani sedmiprocentní úroková sazba zabránit tomu, aby Češi nevběhli přímo pod finanční lavinu. A proč, i když šlo o jednu z nejpřísnějších sazeb v Evropě, si čeští občané navzdory tomu způsobili největší drahotu v Evropě.

Existovaly dvě strategie, kterými se mohla Česká národní banka vydat, aby nás přenesla do nové ekonomické reality, opravila neduhy bobtnající z doby levných peněz a docílila cenové stability, která je základem prosperující ekonomiky: 1) zvýšit sazby výrazně víc (cca na 10 až 11%) a pak je rychleji snížit, nebo 2) ponechat je ne tak vysoké (dnešních 7 %), ale po delší dobu. V klíčovém textu Žába v hrnci si ukážeme, proč je praktičtější i humánnější rychlé vyřešení problému než jeho zbytečné natahování a oddalování.

V dalších článcích si pak ale ukážeme, proč ale nakonec povedou ke stejnému cíli obě cesty, rychlá i pomalá, a proč nakonec muselo v naší zemi zvítězit horší a bolestivější řešení. Jak by to dnes vypadalo, kdyby se obchodníci i zákazníci chovali v době covidistické a ukrajinské rozumněji a proč jsme národem ekonomických extremistů, si povíme v článku Plyn před zatáčkou.

V textu s nikterak optimistickým názvem Až zamrzne peklo nelítostně analyzujeme, proč se nelze při snaze obnovit rovnováhu naší ekonomiky vyhnout silné recesi, která již tluče na dveře, proč „to“ bude tak velké a proč je navěky amen s levnými hypotékami.

A na konci se obloukem vrátíme k otvíracímu článku o digitálním placení a navážeme na něj článkem Salámová metoda, kde si ukážeme, kam taková lehkomyslnost v zacházení s penězi může vést a jak dalekosáhlé bude mít obliba plateb hodinkami, mobily či chytrými prsteny důsledky.

V závěrečném článku Zlatá dobírka si vysvětlíme, proč se lenost nevyplácí, a ukážeme si, jak si na všechny „pípače“ už brousí brousí zuby česká vláda. Svět se zkrátka nezadržitelně mění a změny nabírají na rychlostí. A kdo nečte Šifru, bude vždycky o krok pozadu a těžko jim bude stačit.