Popis
Proč nás čeká brzký náraz do pomyslné zdi? Kdy začne pád cen? A proč to všechno trvá tak dlouho? Toť stěžejní otázky, na které hledá a nachází s pečlivostí a poctivostí sobě vlastní odpovědi nové číslo Šifry.
V úvodním článku letošního předposledního čísla Dokud to pípá se Šifra podivuje tomu, s jakou bezstarostností nechává stále více Čechů doma peněženku a vyžívá se v takzvaných bezkontaktních platbách. Což o to, ono je to jednoduché a pohodlné a je to veliká legrace, horší to ale bude, až to velké spoustě lidí kvůli změně ekonomického cyklu, kterou právě procházíme, pípat přestane.
Stane se to už v příštím roce a obzvláště v roce 2025, který bude v tomto ohledu rokem zlomovým. Právě tehdy totiž budou nejvíce působit vysoké úrokové sazby, které Čeká národní banka ponechává již rok a půl na 7 % a stále jsou a ještě nějakou chvíli zřejmě budou na vrcholu. Dopadat na tvrdou zem tak budou lidé Z maximální výšky a nebude nic, co by ten náraz mohlo ztlumit.
Ač je to velký paradox a zdánlivá záhada, v článku s názvem Připravme si pláštěnky si vysvětlíme, proč nedokázala ani sedmiprocentní úroková sazba zabránit tomu, aby Češi nevběhli přímo pod finanční lavinu. A proč, i když šlo o jednu z nejpřísnějších sazeb v Evropě, si čeští občané navzdory tomu způsobili největší drahotu v Evropě.
Existovaly dvě strategie, kterými se mohla Česká národní banka vydat, aby nás přenesla do nové ekonomické reality, opravila neduhy bobtnající z doby levných peněz a docílila cenové stability, která je základem prosperující ekonomiky: 1) zvýšit sazby výrazně víc (cca na 10 až 11%) a pak je rychleji snížit, nebo 2) ponechat je ne tak vysoké (dnešních 7 %), ale po delší dobu. V klíčovém textu Žába v hrnci si ukážeme, proč je praktičtější i humánnější rychlé vyřešení problému než jeho zbytečné natahování a oddalování.
V dalších článcích si pak ale ukážeme, proč ale nakonec povedou ke stejnému cíli obě cesty, rychlá i pomalá, a proč nakonec muselo v naší zemi zvítězit horší a bolestivější řešení. Jak by to dnes vypadalo, kdyby se obchodníci i zákazníci chovali v době covidistické a ukrajinské rozumněji a proč jsme národem ekonomických extremistů, si povíme v článku Plyn před zatáčkou.
V textu s nikterak optimistickým názvem Až zamrzne peklo nelítostně analyzujeme, proč se nelze při snaze obnovit rovnováhu naší ekonomiky vyhnout silné recesi, která již tluče na dveře, proč „to“ bude tak velké a proč je navěky amen s levnými hypotékami.
A na konci se obloukem vrátíme k otvíracímu článku o digitálním placení a navážeme na něj článkem Salámová metoda, kde si ukážeme, kam taková lehkomyslnost v zacházení s penězi může vést a jak dalekosáhlé bude mít obliba plateb hodinkami, mobily či chytrými prsteny důsledky.
V závěrečném článku Zlatá dobírka si vysvětlíme, proč se lenost nevyplácí, a ukážeme si, jak si na všechny „pípače“ už brousí brousí zuby česká vláda. Svět se zkrátka nezadržitelně mění a změny nabírají na rychlostí. A kdo nečte Šifru, bude vždycky o krok pozadu a těžko jim bude stačit.