Šifra č. 5/2023: Budování lepších zítřků

Ve srovnání s tím, co nás čeká po změně ekonomického cyklu z expanzivního na úsporný, je nějaké šponování cen a zvyšování marží výrobců a některých obchodníků, kteří se z lidí snaží dostat co nejvíc peněz, dokud ještě nějaké mají (a o kterém od rána do večera korporátní i alternativní média emotivně referují jako o bezprecedentní inflaci a bídě), je proti tomu, co nás čeká, jen nepodstatným detailem. Ten hlavní pokles životní úrovně a kupní síly českých obyvatel totiž nastane až ve chvíli, jak píšeme v článku Přejete si platit?, kdy přiběhne číšník s účtem a zařve: „Mejdan skončil, zavíráme.“

V textu Dnes kaviár, zítra dieta? si vysvětlíme, jaký je největší rozdíl mezi právě končící socialistickou fází kapitalismu, kdy se rozdávají levné peníze, a tvrdým kapitalismem, do kterého se plnou parou řítíme, a proč je tak důležité řídit se jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů, kterým je právě cena peněz.

Proč je ale hranice mezi kapitalismem a socialismem tenčí, než se může na první pohled zdát, napoví článek Dvě strany téže mince?.

Článek Vpřed za jeden svět? pak přináší důležité informace o tom, co odhalilo vyšetřování amerického Kongresu o zapojení předních kapitalistů do budování komunismu. Sám od sebe, natož pak tlakem zdola, totiž komunismus opravdu nevznikl… A proč Carnegieho, Fordova či Rockefellerova nadace sponzorovaly materiály, jež by se daly označit jako komunistická propaganda?

Proč se nakonec coby nejúspěšnější a nejstabilnější ekonomické uspořádání lidské společnosti nakonec ukázal kapitalismus, který feudalismus, tedy pouhé přerozdělování půdy a výnosů z ní a vzájemné ždímání jedněch druhými, nahradil svobodou jednotlivce vyrábět, vlastnit soukromý majetek a na něm budovat prosperitu vlastní? A proč až emise papírových peněz a cenných papírů a nový bankovní systém, ve kterém peníze vznikají tvorbou úvěrů, umožnily kapitalistům, tedy bývalým nejúspěšnějším lichvářům a feudálům, zafinancovat průmyslovou revoluci, která přinesla nejen obrovský technologický rozvoj, ale především nebývalé bohatství, efektivitu, produktivitu a další možnosti jeho generování? To se dočtete v článku Chuďas a pán.

Od samého počátku se ale rozhořel tuhý boj mezi kapitalisty o to, kdo bude novému systému „šéfovat“ a kdo ovládne toky mezinárodního kapitálu. Budou to Angličané, Američané nebo Němci? Anebo snad Rusové? Germánští kapitalisté v Rusku spatřovali na jedné straně lákavý zdroj (svého) bohatství, ale také ohrožení a silného protivníka a konkurenta v boji imperiálních mocností. Právě ze Západu, jak se dozvíte v článku Zahnáni do kouta, proto dorazila do Ruska radikální revoluční vlna, která vyústila až v bolševickou revoluci.

Kdo a proč sponzoroval ruskou bolševickou revoluci, se dozvíte v textu Rekové revoluce. Článek Bez peněz do socialismu nelez pak vysvětluje, co se stane, když se z kapitalisty stane bolševik.

Předplatné časopisu – ČR a SK